|
|
Náhrada nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a usmrcení v adhezním řízení
Kunclová, Lucie ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Náhrada nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a usmrcení v adhezním ří- zení Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá náhradou nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a us- mrcení v kontextu trestního řízení. Práce je členěna do pěti kapitol, přičemž první kapitola se vě- nuje pojmu poškozeného, jeho definici, úloze v trestním řízení, právům a povinnostem a hodnotí jeho potřeby a cíle v rámci trestního řízení. Druhá kapitola se zabývá institutem adhezního řízení, jeho definicí, popisem průběhu a analýzou pozitivních a negativních aspektů právní úpravy adhez- ního řízení. Třetí kapitola se zaměřuje na problematiku nemajetkové újmy při ublížení na zdraví, vývoj právní úpravy a způsoby výpočtů jednotlivých nároků. V další kapitole je rozebrána náhrada újmy při usmrcení, pojmové vymezení jednotlivých nároků, okruh odškodňovaných osob a návrh na jeho rozšíření. Pátá kapitola se zaměřuje na vybrané problémy související s náhradou nemajet- kové újmy při ublížení na zdraví a usmrcení ve světle trestního řízení. Navzdory určitým změnám ve prospěch poškozených stále existují nedostatky jak v právní úpravě, tak v praxi. Tato diplomová práce poukazuje na potřebu aktualizace Metodiky, která by zohledňovala duševní bolest, a přidání konkrétních položek a bodového ohodnocení pro vyjádření této bolesti. Je také důležité...
|
|
|
Poškozený v trestním řízení a jeho procesní práva
Vaňková, Zuzana ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Poškozený v trestním řízení a jeho procesní práva Abstrakt: Práce se zabývá postavením poškozeného v současném trestním řízení. Účelem práce je učinit ucelené pojednání o postavení obětí trestných činů v České republice, s důrazem na jejich procesní práva v trestním řízení. Systematika textu je zvolena tak, aby na sebe jednotlivá práva, resp. jednotlivé situace, v nichž se dotčené osoby ocitají, navazovaly pokud možno chronologicky. Úvodní kapitola pojednává o vymezení základních pojmů a pramenech relevantní právní úpravy. Následuje kapitola popisující (z pohledu poškozeného) období od trestného činu k trestnímu řízení. Nejprve je zde nastíněna pravděpodobnost viktimizace v České republice a popsány možné svépomocné reakce poškozeného; zmíněna jsou tu rovněž místa, kam se poškozený může obrátit s žádostí o pomoc, a konečně i to, jak vstupuje do trestního řízení. Poté je uvedeno pojednání o tom, jakým způsobem poškozený v trestním řízení vystupuje, tedy o jeho procesní subjektivitě a otázce zastoupení, vč. nákladů vzniklých v souvislosti s jeho účastí na řízení. Další část práce obsahuje pasáž týkající se trestního oznámení, souhlasu poškozeného s trestním stíháním a na ně navazujících kroků. Závěr druhé kapitoly je věnován obavám obětí trestných činů a jim poskytované ochraně a péči. Třetí kapitola se...
|
|
|
Aktuální otázky adhezního řízení
Lehejčková, Petra ; Beranová, Andrea (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
Aktuální otázky adhezního řízení Tato diplomová práce se zabývá jednou z aktuálních otázek adhezního řízení, a to náhradou nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a náhradou nemajetkové újmy při usmrcení a při zvlášť závažném ublížení na zdraví v tomto řízení. Daná problematika je značně aktuální, a to zejména s ohledem na zásadní změny v právní úpravě předmětných náhrad, jež přinesl OZ v roce 2014. Zvolené téma je taktéž velmi specifické, neboť propojuje oblast trestního, občanského a zdravotního práva. Práce obsahuje kapitoly věnující se poškozenému a adheznímu řízení, neboť tyto trestněprávní instituty úzce souvisí se zaměřením práce a jejich vysvětlení by nemělo za účelem pochopení vybraného tématu v této práci chybět. Hlavní část práce se však zaměřuje na náhradu nemajetkové újmy při ublížení na zdraví dle ustanovení § 2958 OZ a náhrady nemajetkové újmy při usmrcení a při zvlášť závažném ublížení na zdraví dle ustanovení § 2959 OZ. Práce je rozdělena do čtyř částí. První část této práce se zabývá poškozeným jakožto hlavním subjektem adhezního řízení. Tato část vymezuje pojem poškozeného a popisuje jeho procesní postavení v rámci trestního řízení. Druhá část práce je zaměřena na úpravu adhezního řízení. Tato část se nejdříve věnuje vymezení tohoto institutu a jeho charakteristice. Dále je zde...
|
|
|
Náhrada nemajetkové újmy v adhezním řízení
Skařupová, Jana ; Beranová, Andrea (vedoucí práce) ; Galovcová, Ingrid (oponent)
Náhrada nemajetkové újmy v adhezním řízení Abstrakt Tato rigorózní práce pojednává o náhradě nemajetkové újmy v adhezním řízení. Toto je součástí řízení trestního, je však zahajováno pouze na návrh a postupem dle trestního řádu se v něm rozhoduje o soukromoprávním nároku poškozeného na náhradu nemajetkové újmy, která mu byla způsobena v souvislosti se spáchaným trestným činem. Nespornými výhodami uplatnění nároku v tomto řízení je většinou jeho rychlost, úspora finančních prostředků a také menší nároky na poškozeného co do tvrzení i dokazování jeho nároku. Adhezní řízení však v sobě nese řadu specifických otázek právě s ohledem na skutečnost, že soud rozhoduje podle hmotněprávní úpravy soukromého práva (nejčastěji občanského a pracovního), ale v rámci trestního řízení. Tato práce má za cíl postihnout problematiku přiznávání nároku na náhradu nemajetkové újmy v adhezním řízení, přičemž je rozdělena do čtyř částí. V první části nejprve vymezuji základní pojem celé právní úpravy, poškozeného. Dále v jednotlivých kapitolách pojednávám o jeho odlišnostech od pojmu oběti trestného činu dle zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů. Institut poškozeného doznal v průběhu času mnoha změn, kterými se rovněž zabývám, stejně jako jeho právy a postavením, a to zejména v souvislosti s jím uplatněným nárokem na...
|
|
|
Poškozený v trestním řízení a jeho ochrana
Uriková, Aneta ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Poškozený v trestním řízení a jeho ochrana Abstrakt Diplomová práce je věnována tématu poškozeného v trestním řízení a jeho ochrany a jeho procesním právům, kterými v trestním řízení disponuje. Práce je členěna do šesti kapitol. První kapitola se zaměřuje na vývoj postavení poškozeného v českém právu. Počíná od rakousko-uherského trestního řádu č. 119/1873 ř. z., přes trestní řád z roku 1950, trestní řád z roku 1956, až po současně platný trestní řád č. 141/1961 Sb. V kapitole je pozornost věnována také novelizacím trestního řádu č. 141/1961 Sb., které se významným způsobem dotkly postavení poškozeného. Druhá kapitola je věnována vymezení poškozeného jak pozitivnímu, tak negativnímu, včetně jeho rozdělení na poškozeného, který má v souladu s § 43 trestního řádu právo uplatnit nárok na náhradu škody vůči obviněnému, a může tedy mít postavení subjektu adhezního řízení, a na poškozeného, který toto právo nemá. Kapitola třetí se zaměřuje na vymezení oběti trestné činnosti a jejímu odlišení od pojmu poškozeného. Pozornost je věnována taktéž specifickým právům, kterými oběť trestné činnosti disponuje, a vymezení tzv. zvlášť zranitelné oběti a jejím právům. V kapitole čtvrté jsou představena práva poškozeného s jejich rozdělením na ta práva, která má každý poškozený, a na ta práva, kterými disponuje pouze...
|
|
|
Poškozený v trestním řízení a jeho procesní práva
Vaňková, Zuzana ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Poškozený v trestním řízení a jeho procesní práva Abstrakt: Práce se zabývá postavením poškozeného v současném trestním řízení. Účelem práce je učinit ucelené pojednání o postavení obětí trestných činů v České republice, s důrazem na jejich procesní práva v trestním řízení. Systematika textu je zvolena tak, aby na sebe jednotlivá práva, resp. jednotlivé situace, v nichž se dotčené osoby ocitají, navazovaly pokud možno chronologicky. Úvodní kapitola pojednává o vymezení základních pojmů a pramenech relevantní právní úpravy. Následuje kapitola popisující (z pohledu poškozeného) období od trestného činu k trestnímu řízení. Nejprve je zde nastíněna pravděpodobnost viktimizace v České republice a popsány možné svépomocné reakce poškozeného; zmíněna jsou tu rovněž místa, kam se poškozený může obrátit s žádostí o pomoc, a konečně i to, jak vstupuje do trestního řízení. Poté je uvedeno pojednání o tom, jakým způsobem poškozený v trestním řízení vystupuje, tedy o jeho procesní subjektivitě a otázce zastoupení, vč. nákladů vzniklých v souvislosti s jeho účastí na řízení. Další část práce obsahuje pasáž týkající se trestního oznámení, souhlasu poškozeného s trestním stíháním a na ně navazujících kroků. Závěr druhé kapitoly je věnován obavám obětí trestných činů a jim poskytované ochraně a péči. Třetí kapitola se...
|
|
|
Náhrada nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a usmrcení v adhezním řízení
Sýkora, Jiří ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Heranová, Simona (oponent)
Náhrada nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a usmrcení v adhezním řízení Abstrakt Diplomová práce se zabývá velice aktuálním tématem náhrady nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a usmrcení v adhezním řízení. Nedílnou součástí diplomové práce jsou kapitoly týkající se poškozeného a adhezního řízení, což jsou pojmy bezprostředně související s hlavním tématem diplomové práce. Práce obsahuje definici pojmu poškozeného, jeho základní práva a povinnosti v trestním řízení a také definici adhezního řízení spolu s popisem jeho průběhu. Hlavní pozornost je pak soustředěna na náhradu nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a usmrcení podle § 2958 a 2959 OZ, přičemž kladen je důraz zejména na popis aktuální rozhodovací praxe trestních soudů v oblasti rozhodování o nárocích na náhradu nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a usmrcení v adhezním řízení. Práce je rozdělena do 4 základních částí. První část diplomové práce se týká osoby poškozeného. Obsahuje pojem poškozeného a jeho legální definici. Dále jsou zde stručně popsána práva a povinnosti poškozeného v trestním řízení. Druhá část diplomové práce je věnována adheznímu řízení. Obsahem této části je definice adhezního řízení a je charakterizován jeho průběh. Třetí část diplomové práce se zabývá náhradou nemajetkové újmy při ublížení na zdraví podle § 2958...
|
|
|
Aktuální otázky postavení poškozeného a náhrada škody v trestním řízení
Šeflová, Jaroslava ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce se zabývá velmi aktuálním tématem postavení poškozeného a oběti v trestním řízení a náhradou škody, nemajetkové újmy a vydáním bezdůvodného obohacení v trestním řízení. Práce podává legální definici poškozeného i oběti trestného činu a zabývá se jejich postavením v trestním řízení. U poškozeného v trestním řízení se práce zaměřuje na definici a postavení poškozeného a otázky související s adhezním řízením, v němž soud rozhoduje o nároku poškozeného na náhradu škody, nemajetkové újmy a na vydání bezdůvodného obohacení. Těžištěm otázek týkajících se obětí trestných činů je jejich postavení a práva jim přiznaná s ohledem na nedávno přijatý zákon, který novelizuje zákon o obětech trestných činů, a na mezinárodní úpravu. V průběhu celé práce vyvstávají nejrůznější otázky týkající se správnosti a účelnosti platné právní úpravy, což přináší zamyšlení nad současným stavem a zároveň návrhy de lege ferenda. Práce je systematicky rozdělena do čtyř hlavních částí. V úvodní kapitole práce je pro lepší orientaci a pochopení souvislostí popsán historický vývoj postavení poškozeného, od právní úpravy poškozeného před rokem 1950 až po současný trestní řád, s jeho nejvýznamnějšími novelami. V další části se práce věnuje poškozenému v trestním řízení a aktuálním otázkám s tím souvisejícími. Definuje...
|
|
|
Obchodní společnost jako poškozený v trestním řízení
Kučera, Milan ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Ve středu diplomové práce "Obchodní společnost jako poškozený v trestním řízení" stojí dvě teze: (i) že rekodifikace soukromého práva představuje v rámci úpravy jednání společnosti (resp. za společnost) pro poškozeného pozitivní změnu ve vztahu k platnosti návrhu, jímž uplatňuje svůj nárok na náhradu škody a tedy i stavení běhu promlčecí doby, a ii) že proces přiznání (či odebrání) postavení poškozeného není v platné úpravě trestního řádu dostatečně upraven, a to zejména z pohledu formy, která je k tomuto rozhodnutí třeba. Uvedená problematika úzce souvisí s druhy škody, které je možné uplatnit v trestním řízení, kategoriemi poškozených a náležitostmi návrhu, jímž se nárok na náhradu škody uplatňuje. Z komparace jednání společnosti (resp. za společnost) právní úpravy před a po rekodifikací vyplývá, že dříve absolutně neplatné právní jednání pro jeho rozpor se způsobem jednání společnosti tak, jak je zapsán ve veřejném rejstříku, je v případě jednání za společnost možné ratihabovat. Stavení promlčecí doby ke dni původního uplatnění nároku na náhradu škody díky tomu zůstává zachováno. V případě předchozí právní úpravy bylo nutné provést právní jednání znovu, přičemž promlčecí doba se stavěla až od chvíle jeho bezvadného provedení. Druhá teze byla rovněž potvrzena, neboť byly podrobně rozebrány...
|
|
|
Vybrané otázky postavení poškozeného a obětí v českém právním řádu
Solil, Martin ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Tématem této rigorózní práce je analýza postavení poškozeného a oběti v českém trestně-právním prostředí. Současně si pak tato práce klade za cíl identifikovat a z praktického pohledu zanalyzovat vybraná procesní práva poškozených a obětí zakotvená v českém právním řádu. Tato práce je pak rozčleněna do čtyř základních kapitol. První kapitola práce je věnována obecnému pojmu poškozeného a popisu jeho jednotlivých zvláštních nároků, které může v trestním řízení uplatňovat. Druhá kapitola obsahuje popis a analýzu adhezního řízení a dále zákonných podmínek, za nichž české soudy rozhodují o těchto nárocích poškozených. Třetí kapitola se věnuje vybraným procesním právům poškozených a to zejména z hlediska jejich problematické aplikace v praxi. Poslední kapitola pak upravuje jednak pojem obětí v českém právním prostředí a jednak opět jejich vybraná procesní práva, zejména ve světle relativně mladého zákona o obětech trestných činů.
|
host ::
RSS.